Přestože civilní soud zcela zbavil kapitána londýnské Chelsea jakéhokoliv obvinění v kauze údajných rasistických výroků na adresu Antona Ferdinanda, anglická FA chce dodatečně sakcionovat tohoto hráče. Tato kauza tak znovu poukazuje na existenci dvojího systému pravidel a také sankčního mechanismu. Podle sportovních pravidel je fotbalová asociace při svém rozhodování svobodná, tedy má oprávnění rozhodnout bez ohledu na rozhodnutí civilního soudu, a není proto vázána ani samotným rozhodnutím o vině.
Sportovnipravo.blogspot.com je prvním místem na českém internetu, kde jsou soustředěny informace výhradně z oblasti sportovního práva, tedy dynamického oboru, který si zaslouží svůj vlastní prostor.
neděle 29. července 2012
Kauza Johna Terryho
pátek 27. července 2012
CAS ad hoc tribunál pro XXX. letní olympijské hry
Mezinárodní arbitrážní soud pro sport (CAS) v průběhu letošní olympiády zřídil svůj ad hoc tribunál (CAS ad hoc Division), který bude řešit případy, které nastanou v průběhu olympiády. Podobný tribunál fungoval již na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996.
Tomuto tribunálu bude předsedat soudce Juan Torruella z Portorika a Gunnar Werner ze Švédska. Dále bude tribunál složen z dalších 12ti soudců:
Efraim Barak (Izrael)
Michele Bernsaconi (Švýcarsko)
Michele Bernsaconi (Švýcarsko)
Prof. Massimo Coccia (Itálie)
Ricardo de Buen Rodriguez (Mexiko)
Thomas Lee (Malajsie)
Stuart McInnes (UK)
Graeme Mew (UK/Kanada)
Guédel Ndiaye (Senegal)
Maidie Oliveau (USA)
Sharad Rao (Keňa)
Martin Schimke (Německo)
Alan Sullivan (Austrálie)
Všichni soudci jsou z řad právníků či odborníků na sportovní právo a budou se řídit tzv. Arbitrážními pravidly pro Olympijské hry.
V případě sporu při Olympijských hrách mohou strany předložit svá podání dle pravidla č. 61 Olympijské charty prostřednictvím CAS kanceláře v Londýně. V případě podání směřující proti rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, Národního olympijského výboru, Mezinárodní federace nebo Organizačního výboru však žadatel musí za určitých podmínek vyčerpat možné opravné prostředky příslušného sportovního orgánu. CAS ad hoc tribunál má poté povinnost rozhodnout do 24 hodin.
Posouzení povahy činnosti sportovce v judikátu Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se ve své rozhodovací činnosti několikráte zabýval podstatou výkonu činnosti sportovce a zároveň úvahami nad výkonem této činnosti jako OSVČ namísto zaměstnance. V roce 2004 se NSS nejprve pokusil o materiální vymezení závislé činnosti, kdy vyslovil právní větu: „zvyšování zaměstnanosti nástroji působení státu, a to i daňovými, nemůže ve svých důsledcích vést k tomu, aby bylo za žádoucí považováno uzavírání pracovních vztahů i tehdy, jestliže na jejich uzavření není dán oboustranný zájem“. V roce 2006 k tomu dodal: „Pokud se smluvní strany rozhodnou, v souladu s obecnými principy smluvního práva (smluvní svoboda, dobrá víra, nezneužívání ekonomicky silnějšího postavení apod.) do tohoto smluvního vztahu vstoupit a dojde k jeho skutečné realizaci, nejedná se o právní úkon zastřený. Jinak by tomu ovšem bylo, pokud by žalobce přiměl k uzavření tohoto typu smluv o dílo své smluvní partnery za pomocí ekonomického nátlaku, zneužívaje jejich faktické ekonomické závislosti na nich, a přiměl je tak uzavřít takovou smlouvu, kterou ve skutečnosti neměli zájem uzavřít.“
Dalším významným rozhodnutím byl rozsudek NSS z roku 2011 (Rozsudek NSS, sp. zn. 2 Afs 16/2011 ze dne 29.11.2011), který se zabýval otázkou zdanitelnosti cestovních náhrad hráče extraligového hokejového klubu. Hráči byla finančním orgánem dodatečně vyměřena daň z příjmu fyzických osob a zároveň mu byla uložena povinnost zaplatit penále. Spornou byla především otázka místa výkonu činnosti hráče, kdy finanční orgány označily za toto místo domovský stadion hráčova klubu. Hráč s tímto závěrem nesouhlasil a tvrdil, že vykonává činnost i na jiných místech než na stadionu klubu.
Hráč se proto obrátil na správní soud, který rozhodl, že se v případě hráčovy smlouvy jednalo o „zastřený pracovněprávní úkon“. V tomto případě tedy krajský soud dospěl k závěru, kterým však, byť odlišným způsobem, došel ke stejnému stanovisku ohledně zdanitelnosti cestovních náhrad jako finanční orgán. Hráč proto podal kasační stížnost k NSS.
Tento soud se snažil zejména vymezit samotnou povahu sportovní činnosti, přičemž se pokusil poměřit termín závislé práce se specifickou sportovní činností hráče. Ohledně určování jednotlivých smluvních typů NSS dovodil že: „pokud však povaha činnosti umožňovala v rovině soukromého práva zvolit vícero alternativních smluvních úprav, pak bylo pouze na smluvních stranách, aby tuto volbu za zohlednění výhod a nevýhod toho či onoho smluvního typu, včetně zohlednění efektů daňových, učinily“. NSS dále uvedl, že povaha sportovní činnosti je natolik specifická, že se vymyká rigidní definici závislé práce definované v zákoníku práce. NSS však dále uvádí: „výše uvedené neznamená, že by mezi profesionálním sportovcem a klubem, za který hraje, pracovní smlouva uzavřena být nemohla či dokonce nesměla. Nejvyšší správní soud toliko zastává názor, že za současné situace značné neujasněnosti právního postavení profesionálních sportovců (...) stát nemůže vynucovat jen jednu z možných forem jejich smluvní spolupráce s kluby, a to ani prostřednictvím daňové politiky“. Tato ustanovení tedy zcela nevylučují možnost uzavírat pracovněprávní smlouvy, pokud je to v souladu s vůlí obou stran, nicméně připustil, že v současnosti bude právní poměr mezi hráčem a klubem upraven spíše občanskoprávní, resp. obchodněprávní smlouvou.
čtvrtek 26. července 2012
Zpráva z tisku: Sportovci se bouří proti prezidentovi světové antidopingové agentury WADA, chtějí vlastní organizaci
V reakci na kritiku ze strany
prezidenta světové antidopingové agentury WADA Johna Faheye dnes v Londýně
zástupci sportovců oznámili, že plánují založení celosvětové federace, která by
hájila jejich práva.
LONDÝN, 26. července 2012 – Do zahájení Olympijských her chybí už jen několik hodin,
ale atmosféra sportovního svátku je povážlivě narušena. Může za to prezident
světové antidopingové agentury WADA John Fahey, respektive jeho vyjádření,
adresované sportovcům.
Na nedávném zasedání WADA se Fahey ostře postavil proti
fungování různých asociací, zastupujících práva sportovců. „Tyto organizace v
žádném případě nejsou reprezentanty sportovců. Všem doporučuji, aby těmto
organizacím nedali žádný manévrovací prostor,” uvedl.
Jeho výrok pobouřil zástupce sportovních organizací z
celého světa. Na dnešní tiskové konferenci, pořádané v Londýně, se proti
Faheymu ostře postavili a ohlásili plán na založení celosvětové federace
asociací, hájících práva sportovců. Organizace bude fungovat pod hlavičkou UNI
Sport PRO Global Union.
„Česká asociace fotbalových hráčů jako člen mezinárodní hráčské
asociace FIFPro rovněž přispěla k iniciativě vytvoření světové asociace,
která bude zastupovat různorodé zájmy všech sportovců na světě,“ uvedl Karel
Poborský, předseda ČAFH.
Prezident Evropské asociace elitních atletů Yves Kummer
prohlásil: „Nelze dál akceptovat, aby o podmínkách profesionálního sportu
rozhodovali jen administrativní pracovníci. Je nutné, aby u jednacích stolů
měli svá místa i samotní sportovci a aby byla uznávána jejich kolektivní práva.
Z postoje pana Faheye je zjevné, že k tomu zatím není vůle – a to se musí
změnit.”
Walter Palmer z UNI Sport PRO vyzval sportovce, aby se během
Olympijských her zapojili do vzniku nové vlivné organizace. “Chceme udělat
všechno pro to, abychom dokázali zformovat nezávislou organizaci, jež by
dokázala kolektivní práva sportovců efektivně hájit,” uvedl.
„Je nezbytné, aby samotní sportovci měli své silné zastoupení, díky němuž
mohou být slyšet,“ uvedl Karel Poborský, předseda ČAFH.
Výsledky konference Uni Sport PRO:
|
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)